Látkovky - menu
Látkové vložky - pohodlné a ekologické řešení menstruace



Úvod

Menstruace naruby

Látkové vložky

Jak je prát?

Zkušenosti

Typy látkových vložek

Značky a kde koupit


Menstruace naruby, aneb proč ženy
na téma MENSTRUACE reagují tak,
jak reagují


My ženy jsme se naprosto odpoutaly od naší přirozenosti. Žijeme v mužském světě, a abychom přežily, musely jsme se naučit jednat a žít jako oni. Většina z nás však dávno zapomněla na to, že i když po nějaký čas můžeme fungovat v mužské energii, jsme ženy a být ženou je naší přirozeností. Velmi mě zaujala myšlenka Maitreyi D. Piontek, která ve své knize „Ženské klenoty“ píše o tom, že ženy vědomé si svého ženství nemají potřebu o něm mluvit, kdežto ženy naladěny na mužský princip své „ztracené“ ženství stále hledají a neustále o něm mají tendenci hovořit, rozebírat ho a analyzovat. Stále ho hledají někde venku, namísto aby se obrátily dovnitř, do svého nitra, kde je uloženo naprosto všechno. Jediné, co stačí, je na chvilku se zastavit a navázat spojení s naším tělem. Vždyť naše tělo je náš chrám, naše svatyně, ze které vychází všechny naše pocity, emoce, slova, myšlenky. Úžasný dopravní prostředek, který nás dopraví kamkoliv potřebujeme, zahřeje nás, vyléčí. Je schopen rodit děti, milovat a být milován.

Každá žena při čtení těchto řádek vnitřně ví, že je vše, co je tu řečené, pro ni přirozené. Nemusely jsme se to nikde učit. Prostě to víme, cítíme. Ale i přes toto „vědění“ se většina z nás vůbec neřídí svou intuicí, ani pocity. Neustále posloucháme ten hlas v naší hlavě, ačkoliv jde pouze o ustrašené ego, které jedná na základě předchozích zkušeností, a co je ještě horší, častokrát na základě zkušeností a myšlenek, které ani nejsou naše vlastní, nýbrž převzaté od rodiny, učitelů, kamarádů, společnosti...

Tabu, tabu, tabu

Menstruace jako tabu Ženy byly po dlouhá staletí nuceny svoji přirozenost a každoměsíční rituál v podobě menstruace, skrývat a dělat, že vůbec neexistuje. O tématu menstruace se nikdy nemluvilo a pokud se ženy nepřizpůsobily mužskému elementu a dál žily život přirozeně spjatý s přírodou, byly označovány za čarodějnice a na hranicích nemilosrdně upalovány.

Život i životní podmínky se od dob středověku značně změnily. Je tomu tak ale ve všem? O tématu menstruace se skoro nemluví. Můžeme ho označit za tabuizované téma. Dokonce samotné slovo menstruace málokterá z nás vysloví nahlas. Běžně se setkáváme s výrazy jako: „Dneska jsem TO dostala.“ Nebo „Mám krámy.“ Zkrátka něco nepříjemného, nechutného a špinavého Již od prvního okamžiku, kdy dívka začne menstruovat, jí je vštěpováno, že by se vlastně měla stydět a skrývat, že má zrovna své dny, ačkoliv se nás společnost snaží nabádat k otevřenosti! Všimněte si například, jak jsou prezentovány samotné výrobky určené k menstruaci. Reklamy, jež vám zaručují, že NEBUDE NIC VIDĚT, že nebudete nic cítit. Hlavně všechno schovat a „nějak přežít“! Vždy a za každou cenu! A běda vám, jak s tím budete někoho otravovat!

Zážitky s první menstruací

O velmi krásnou cestovatelkou zkušenost se v jednom rozhlasovém komentáři podělil Jiří Hůla, jenž byl v Indii svědkem, jak poprvé menstruovala čtrnáctiletá dcerka kovolijce, u kterého jako kritik umění v tu dobu pobýval. Dívka na počest tohoto důležitého životního kroku nemusela devět dní do školy, dostávala dárky od rodičů, příbuzných a přátel, a celý život bude, tak jako její krajanky, pyšná na to, že je žena a že menstruuje.

Vzpomenete si vy na vaši první menstruaci? Za kým jste šly, co jste řekly a jaká byla reakce? Já jsem začala menstruovat na štědrý den ve věku dvanácti let. Ráno jsem vstala z postele s podivnými bolestmi v podbřišku s tím, že mám asi zaražené prdy. Když jsem pak na toaletě uviděla toaletní papír od krve, vylítla jsem i s tím kusem papíru (asi aby mi uvěřili? Nevím) za matkou, která mi trochu rozpačitě oznámila, že už na to mám věk. Pak mi dala nějaké vložky a víc se o tom nemluvilo. Se setrou se potom naše cykly propojily, takže jsme menstruovaly společně. Ona pak začala brát antikoncepci a já se odstěhovala do jiného pokoje v domě a tím se povědomí o menstruaci vytratilo až do doby, kdy mi bylo dvacet a poprvé jsem se setkala s menstruačním kalíškem ...

Být ženou je dar!

Nyní se ale dostáváme do fáze, kdy již není třeba nic skrývat, za nic bojovat, ani nic obhajovat. Stačí zkrátka BÝT. Začít prozkoumávat své tělo, milovat ho a hýčkat ho. Nekritizovat se neustále a nehledat na sobě (a v sobě) jen to špatné a ošklivé, ale naopak chválit sebe sama a přijmout se takové, jaké jsme!

Vzpomeňte si na to, kdy jste byly malá děvčátka a bezstarostně jste běhaly, tančily a zpívaly. Děláte to stále? Nebo kdy a kde nastal ten zlom, kdy jste to omezily nebo dokonce úplně přestaly dělat? A proč vlastně?

Být ženou je dar. Zároveň to, že každý měsíc menstruujeme, znamená velkou událost. Z těla ženy odchází nejen krev, ale tělo se zkrátka čistí. Zbavuje se starého a připravuje se na nové (na nový život). Vše je koloběh. Proto nemůžeme tyto aspekty našeho života přehlížet či dělat, že neexistují. Nebojme se o menstruaci mluvit. Jsou to dny, kdy bychom měly odpočívat, hýčkat samy sebe.

Menstruace - Být ženou je dar!

Autorka: Girasol
Čerpáno z: blog.baraka.cz

Copyright © 2017 Latkove-vlozky.cz - informace o látkových vložkách jako pohodlné a levné variantě při menstruaci.